Animální poezie XXXII: Má duše

Pohlédněte do nitra básnířky Kateřiny ANIMY Duškové prostřednictvím její nové básně s příznačným názvem Má duše.

MÁ DUŠE

Kateřina ANIMA Dušková

Jako dívka měla jsem spoustu snů a přání

Jako umělecká duše tvořila jsem do svítání

Ve zmatku dospívání hledala jsem sama sebe

Pílí a talentem chtěla jsem dobýt poetické nebe

Poznat pravou lásku a spolu s ní pak u oltáře stát

A o krásách přírody a lidského života kreslit a psát

...............................................................................

Jednoho dne vyrostla ta dívka v dospělou ženu

Co poznala své kreativní nitro a zná svou cenu

Co dělá to co ji doopravdy baví a dodává jí sílu

Co začala se zas věnovat svému životnímu dílu

Co potkala muže svých snů co život sdílí s ním

Co bude následovat další dny jen samo nebe ví

............................................................................

Každý měsíc jsem připravená dát Ti vzácný dar

Nebo krev odplaví život co mohl být někomu dán

Můj měsíční cyklus není pohanou Je to samý zázrak

Jako ta chvíle kdy upíráš na mě s láskou svůj zrak

Jako ta chvíle kdy pomalu padá můj šat na zem

Jako ta chvíle kdy dvě se spojí v jedno rázem

..............................................................................

Jednou Tě budu Slunce moje nosit v těle celé měsíce

Navždy propojeni Budu Tě mít ráda na světě nejvíce

Dám Ti život Dám Ti čas a věčnou mateřskou lásku

Potom Tě vypustím na louku plnou květů a bělásků

Snad to využiješ abys dobře žil a radoval se ze života

Aby srdce tvé tepalo a tělem kolovala krása a dobrota

.....................................................................

Dnem i nocí budu potom prosit nebe

Aby správnou cestou vedlo Tebe

Aby chránilo každý Tvůj krok

Po celý den Po celý rok

...................

A jednou

Až budeš na rozcestí

Řeknu Ti jedno tajemství

To nejkrásnější na světě je láska

To nejcennější na světě je duše a čas

A všechen ten život co kvete kolem nás