„V životě je mi vše inspirací,“ říká malíř a performer Kiseljov

Malíř, performer a scénograf Vladimír Kiseljov namaloval například originální portréty slavných osobností nebo osobitě ztvárnil energii měst. Věnuje se také malířské performance, nástěnným malbám nebo videomappingu. Více v článku.

Věnujete se výtvarnému směru synestetismu. Můžete popsat, o co se konkrétně jedná?

Synestetismus je můj vlastní způsob, jakým tvořím. Jedná se o vnímání hudby a všech vjemů barevně. Propojuji obrazy, barvy, filozofický význam, hudbu, pohyb, prostor a čas. Proč člověk něco tvoří umělecky, to není potřeba to vysvětlovat. Na výstavě se lidé mohou podívat na mé obrazy, ke kterým dodám základní informace, potom už je to na divácích a kunsthistoricích, kteří k tomu dodají své.

Realizoval jste více než sto samostatných výstav po celé Evropě. Na kterou vzpomínáte nejraději?

Jednalo se přibližně o 115 samostatných výstav. Sám jsem se nad tím množstvím podivil, když jsem si jejich počet revidoval. Přelomovou byla výstava na mezinárodním Bienále současného umění ve Florencii, kde mě vybrali jako jednoho ze dvou malířů z České republiky.

REALIZOVAL JSEM VÍCE NEŽ 115 SAMOSTATNÝCH VÝSTAV

Kde všude vystavujete?

Vystavuji především v galeriích, ale rád své obrazy dávám i do prostor galerijních kaváren, kde se rád potkávám s inspirativními lidmi. Další prostory jsou radnice nebo rozmanité sály. Realizoval jsem také malířská performance v kostelech. Jedná se o čisté a silné prostory, ve kterých je velká pozitivní energie. Maloval jsem například v katedrále svatého Petra a Pavla v Brně. V rámci zahraničí se potom jednalo například o Dánsko nebo Rakousko. Vystavování pro mě znamená život. Nádech je tvorba a výdech je výstava. Mám velkou potřebu to, co vytvořím, zprostředkovat svému okolí. Zpětná vazba je pro mě velmi důležité. Svou tvorbu sdílím v reálném čase na sociálních sítích. Jsem aktivní na Facebooku, Instagramu a YouTube. Zájemci se mohou podívat také na mé oficiální webové stránky.

NÁDECH JE TVORBA A VÝDECH VÝSTAVA

V rámci malířské tvorby jste začínal portréty slavných osobností, kterým jste věnoval i vlastní knihu. Představíte nám ji?

Portrétům slavných osobností jsem věnoval vlastní knihu s názvem Mystéria vepsaná ve tvářích. Lidé zde naleznou celkem 22 hudebníků, básníků a filozofů. Každá osobnost pro mě představuje charakter, nebo způsob jednání. Je zde hodně souvislostí s tarotem. Existuje 22 karet tarotu, které představují 22 typů chování a různé úrovně vědomí. Vidím zde souvislosti. Zajímá mě univerzální přesah osobnosti. Kniha vznikala celkem 10 let, poslední rok jsem potom knihu dal dohromady.

Nedávno jste vystavoval ženské akty. Co pro vás znamená ženství?

Ano, nedávno jsem vystavoval akty, konkrétně Maří Magdalénu, Sofii nebo Salome. Maří Magdaléna prošla cestou od fyzické rozkoše, lásky, nakonec to zušlechtila duchovně. Představuje pro mě nejvyšší formu poznání u ženy. Sofie představuje archetyp absolutní moudrosti. Salome znázorňuje dialog smrtelnosti a nesmrtelnosti a snahu získat něco a za jakou cenu. V nejnovější sérii aktů se potom nacházejí portréty křehkosti, jedná se o podobné příběhy jako v Ovidiových Metamorfózách. Příkladem je Apollón a Dafné. Apollón pronásleduje Dafné, která se následně promění v keř. Poslední dva akty jsem namaloval do kruhového formátu, jsou proto hodně zajímavé. Jedná se o obraz Danae a zlatý déšť nebo Léda a labuť. Mé akty jsou hodně o ženském sebepoznání. Nejedná se o konkrétní ženu, ale o typ jako síla, zranitelnost, soucit, agresivita, nebezpečí. Je tam spousta univerzálních archetypů. Ženství je pro mě velmi inspirativní. Ženy mají jiné prožívání než muži. Je to zajímavé pozorovat a studovat. Vycházím přitom z řecké mytologie. V budoucnu bych chtěl o svých aktech vydat knihu.

ŽENSTVÍ JE PRO MĚ NESMÍRNĚ INSPIRATIVNÍ

Poslední výstava se zaměřuje na energii měst. Přiblížíte nám ji?

Jedná se o obrazy, jejichž esencí je energie měst, která jsem osobně navštívil. Obrazy jsem začal malovat roku 2014, kdy jsem vytvořil Prahu, Brno, Vídeň. Namaloval jsem je v Galerii kritiků, jsou totiž velmi velké, bavilo mě ale malovat přesah, poselství toho města. Je na nich realistická dispozice jako moře, řeky a důležitá místa jako radnice, kostely nebo přístav. Na místech, která jsou přesně geograficky rozmístěná jsou přesahy. Ta konkrétní místa propojuji malbou a vytvářím jim ochranný štít. V galerii Prokopka jsou obrazy Paříž, Řím, Benátky, Berlín, potom ukrajinská města jako Kyjev, Oděsa, Charkov nebo Mariupol. Měl jsem záměr, že je namaluji tato města a tím je ochráním a nebudou dobyta. Až na Mariupol to vyšlo. Poselství těchto obrazů je ochránit místo a lidi před válkou, zničením a utrpením.

MĚL JSEM ZÁMĚR, ŽE NAMALUJI MĚSTA, A TÍM JE OCHRÁNÍM

Zajímáte se také aktivně o dílo Richarda Wagnera.

Dílu Richarda Wagnera se věnuji dlouhodobě. Jsem více než deset let prezidentem Spolku Richarda Wagnera, v rámci kterého jsem získal také prestižní ocenění. Současně jsem měl na starosti režii a scénografii Wagnerovy opery Parsifal, která měla premiéru v brněnském divadle Reduta. Opera trvala celkem 5 hodin. Následně jsem napsal i knihu Mystéria Richarda Wagnera v obrazech, kde jsem napsal několik kapitol k Wagnerovým operám. V dnešní době je výhoda, že se nemusí kvůli inscenacím jen cestovat, ale lze je sledovat na příklad také na YouTube. Rychle můžeme načerpat nové informace, ke kterým se dříve lidé nedostali. Základním tématem Richarda Wagnera je přitom moc lásky vítězící nad láskou k moci. Je to základní téma, asi nejhlubší, které může člověk obsáhnout. Aktuálně mám výstavu v Lipsku, kde už jsem několikrát vystavoval. Líbí se mi tam, narodil se tam právě Richard Wagner a působili tam další významní skladatelé. Letos je součástí festivalu Richarda Wagnera, kdy je zde naráz za sebou provedeno všech 13 jeho hudebních dramat. Měl jsem zde vernisáž obrazů, koncert s živou malbou a diskuzi na téma mé knihy o Richardu Wagnerovi.

Co pro vás znamená veřejný prostor?

Veřejný prostor je přirozená forma komunikace. Kromě toho, že jsem malíř, jsem i scénograf, takže tvorba ve veřejném prostoru souvisí s malbou a pohybem. Tvořím proto rozmanité nástěnné malby, například v podchodech nebo kavárnách. Lidé tam často chodí a je to tam trvale. Přináší jim to hodně radosti a souběžně jim to pomáhá . Má největší nástěnná malba o velikosti 600m2 je v Tišnově u Brna. Namaloval jsem ji během jednoho měsíce. Vše jsem maloval osobně, souběžně jsem využil dobrovolníky, kteří vymalovali plochy barvou, kterou jsem jim namíchal. Vystřídalo se zde asi dvacet lidí, přinesli mi tam také rozmanité dobroty, lidé se k sobě chovali pěkně, spřízněně a vděčně. Na nádraží jsem namaloval 4 živly. Člověk prochází přes tyto 4 živly tam a zpět, je to alchymická cesta, kterou člověk prochází skrz podchod. Život lidí to celkově zlepšuje. V Brně mám potom nástěnnou malbu ve studentském klubu a kavárně Krmítko, kde se nachází můj výklad o Parsifalovi a mýtu o svatém grálu. Do nástěnné malby jsem si inscenoval prvky, které jsem potom realizoval v opeře Parsifal. První byla nástěnná malba, z ní potom vychází inscenace. Dále jsem maloval v Kodani, Edinburgu nebo Florencii. Ve Florencii se například jednalo o vilu, která měla kořeny od antiky až po současnost. Připadalo mi krásné, jak nové navazuje na staré.

LIDEM PŘINÁŠÍ NÁSTĚNNÉ MALBY RADOST

Nově se věnujete i videomappingu.

Realizovali jsme roku 2021 videomapping v Hořicích nedaleko od Hradce Králové na Masarykově věži samostatnosti. Videomapping probíhal na hudbu Josefa Suka, konkrétně slavnostní pochod V nový život a Meditaci na staročeský chorál Svatý Václave. Vše se navíc konalo v termínu svatého Václava. Dále se jednalo o hudbu hořického rodáka Jaroslava Maliny. Tématem videomappingu bylo spojení radosti ze života s myšlenkou věčnosti a navázání na duchovnost země. Technicky zajímavé bylo, že jsme část videomappingu udělali dopředu, část jsme potom promítali naživo, kdy jsem maloval obraz. Hodně jsem zde využil to, co jsem se naučil jako scénograf. Nápomocen mi byl ovšem celý tým, především můj kamarád filmový režisér Ondra Martinec. Technicky vše zajišťoval Filip Obdržálek, který se této činnosti věnoval i v rámci Signal Festivalu. Příprava trvala 2 roky, videomapping trval přibližně 16 minut. V Hořicích je Střední uměleckoprůmyslová škola sochařská a kamenická, je tam tedy spousta soch a památníků. Mimo jiné i největší obelisk v České republice. Roku 2023 bude videomapping právě na tento obelisk. Letos se zájemci mohou těšit na videomapping na stěny Oblastní galerie Liberec.

Kde hledáte inspiraci?

V životě je mi vše inspirací. Z toho množství, co vše vnímám, si vědomě vybírám. Mám inspiraci na malby, nástěnné malby, videomapping a inscenace. Potom se snažím zamyslet se, v jaké formě to realizovat. Tematicky je vše v mé tvorbě propojeno. Jde nejčastěji o propojením mužského a ženského principu. Když jsem četl C. G. Junga, je to způsob, jakým se snažím řadit lidi do určitého systému. Je mi blízký způsob, jakým uvažuje. Základní spisy o mytologii a archetypech jsem četl. Teď to dávám do maleb.

V ŽIVOTĚ JE MI VŠE INSPIRACÍ

Věnujete se i projektu Petřínské múzy. Pro koho je projekt určen?

Jedná se o skupinu, ve které se setkávají umělci, příznivci a podporovatelé umění. Důvod, proč jsem založil skupinu, byla skutečnost, že jsem chtěl propojit tyto skupiny lidí a souběžně oživit Petřín, který mám rád. Konají se zde rozmanitá performance nebo básnická čtení. Letos se uskutečnila už čtyři setkání, každého se přitom účastní kolem 25 lidí. Vše probíhá za příznivého počasí v přírodě a dochází zde ke spojování s duchem Petřína.

Máte také zkušenosti s pedagogikou.

Studoval jsem také pedagogiku, ano. Přes 15 let dělám workshopy zaměřené na malování s hudbou. Kreslíme například za hudby Vltavy Bedřicha Smetany. Chci znázornit vztah člověka a vody. Malování probíhá podobně, jako tvořím já. Během malování se nesmí mluvit, po skončení se zase o malování hovoří. Současně vedu v rámci Městské knihovny v Praze přednášky. Jednalo se například o symboliku v mé tvorbě nebo akt ve výtvarném umění.

Věnujete se dlouhodobě i charitě.

Každý rok věnuji několik obrazů do dobročinných akcí. Podporuji dobré věci a dělám to formou, která je pro mě ideální, a to formou umění a charitativních akcí.

PODPORUJI DOBRÉ VĚCI

Proč by lidé měli navštívit vaši výstavu?

Mám rád lidi na výstavách, které pořádám. Návštěvníky přivítám, řeknu jim základní informace o výstavě a k jednotlivým obrazům, dám jim hudbu a hudebně malířskou performance. Baví mě propojovat tvorbu s lidmi. Člověk se odreaguje, vyčistí si hlavu, nasaje energii, která ho inspiruje. Když si člověk potom obraz koupí, získává k obrazu hlubší vztah. Kromě prodeje nabízím i pronájem obrazů, a to zejména pro firmy.

Jaké jsou vaše sny?

V budoucnu bych chtěl mít velké výstavy v obrazu a nástěnných maleb v Paříži, Římě, Londýně nebo New Yorku. Rád bych realizoval nástěnné malby ve veřejném prostoru a dělal videomapping s větším dosahem. Velmi rád potkám nové lidi na mých akcích, aby zažili vše, o čem tady mluvíme naživo.